Temné dny mé minulosti

27. září 2017 v 12:14 | Lina |  Téma týdne
Slyšela jsem zvonek u dveří. Byl to Míša, můj gay kamarád. Konečně! Už jsem si myslela, že nepřijde, dnes máme namířeno na velkou párty. Vidím to tak na 7 ráno s příchodem domů.
Bylo půl 8 když jsem dorazila domů, hned jak jsem vlezla do bytu, jsem uviděla, že máme návštěvu. Spal u nás mámy milenec. Jeho manželka asi zas odjela z města nebo ho hledá po všech hospodách, kde zas usnul. Pousmála jsem se a pokračovala do mého pokoje. Než jsem se zahrabala do postele, ještě jsem si dala skleničku vody a jedno cigáro. Můj pokoj je jediná místnost, kde se u nás doma kouří. Jen co jsem dokouřila a lehla do postele, uslyšela jsem klepání na dveře, což mě nepřekvapilo, protože mámy přítel Honza je taky kuřák. Otevřela jsem mu dveře, rukou ukazála na popelník a mírně opilá jsem ulehla do postele. Honza si sedl vedle mě na zem a začal se vyptávat, kde jsem byla, jestli jsem opilá. Jen jsem tak zabručela, neměla jsem chuť si s ním povídat.



Najednou jsem ucitíla, že mě hladí po noze a nebezpečný směrem k rozkroku. Jak jsem byla v tom opileckým stavu, tak jsem ani nevěděla, jak reagovat, přikryla si nohy dekou a otočila se k němu zády. Po pár minutách odešel.
Když jsem se probudila odpoledne, tak mi došlo, co se vlastně nad ránem stalo. Ale to byla tak hrozná představa, že jsem to raději potlačila a vůbec nad tím dál nepřemýšlela. Když pak přišel Míša, vyrazili jsme ven a všechno jsem mu řekla. Jen jsem to dořekla, ozval se mi mobil. Zpráva od Honzy. Doufám, žes to neřekla mámě, byla to chyba. Omlouvám se, byl jsem trochu opilý.

Co na to říct, chybovat je lidské. Mé 19-leté já to zřejmě nebralo moc vážně. I přesto to byl velmi nepříjemný pocit, když jsem šla domů a zrovna jsem uviděla vystupovat z auta mojí mámu s Honzou. Polil mě studený pot. Malinko jsem znejistila, řekla jsem Míšovi, že se sejdem později. Domů jsem dorazila akorát na večeři... Honza se na mě ani koutkem okem nepodíval.
Zamířila jsem raději rovnou do pokoje, jenže tam pak nakráčel s mámou na cigáro a kecal o tom, jak má poslední. Požádal mne, zda bych mu pro ně neskočila, že si můžu koupit taky. Šla jsem, abych na chvíli vypadla. Zase byl ožralej.
Když jsem se vrátila s cigárama už na mě čekal na chodbě jen v trenkách, zřejmě to s mámou sfoukli než jsem dorazila, podala jsem mu cigára a jen rychle prošla do pokoje. Jenže za pár minut tam byl a hledal oheň, nevím, kde čekal, že ho bude mít, když měl jen trenky.

Zvedla jsem se, že mu ho podám ale chytil mě za ruku a začal mě násilně líbat. Mě 19-letou holku líbá 56-letý chlap. To je snad už pedofilie ne?
Odstrčila jsem ho! Jak byl opilý, zamotaly se mu nohy a shodil mi repro bedny ze stolu. To slyšela máma a okamžitě přiběhla a zjišťovala co se děje. Honza se na ní podíval a povídá:,,No co? Jsem spadl!´´ a uraženě odešel do koupelny, prý si opláchnout obličej.

Máma se na mě podívala a řekla mi, že vypadám divně, co se stalo a že to mám hned vyklopit. Tak jsem jí to všechno řekla. Máma šla zkontrolovat Honzu, ten spal jak zabitý na gauči v obýváku. Zřejmě to na něj bylo už trochu moc...chudáček
Vzala mu telefon, podívala se tam a uviděla tu sms, přesně jak jsem říkala. Nevyčítám jí, že mi nevěřila nebo spíše, že si to zkontrolovala. Bylo to totiž neuvěřitelné, člověk, kterého znáte od svých 10 let. Chodil s mámou skoro 9 let a najednou se tohle přihodilo, nikdo to nečekal, nejméně já. Máma se ho snažila probudit a vyzvat k odchodu ale když se napůl vzbudil a máma se ho ptala na tu sms, tak řekl, že o ničem neví, že by se ta smska do jeho mobilu asi teleportovala? Nebyla schopna ho vzbudit, tak jsme ho nechaly spát. Já jsem si za dveře dala kovovou židli, kdyby to zas zkoušel, abych se hned vzbudila, jakmile otevře dveře.

Naštěstí se ale ráno sebral a odešel. Měla jsem velký problém uvěřit chlapům a celkově jim důvěřovat, taky jsem ostatní drobné problémy házela za hlavu, udělalo to ze mě silnějšího člověka, taky bych řekla, že od té doby mám sama sebe mnohem víc ráda, protože jsem zažila opravdové ohrožení mého těla a proto jsem si ho začala více chránit!
Škoda jen, že k tomu muselo dojít, abych si vážila sama sebe a dávala si na lidi opravdu velký pozor!
Ale právě takové situace z vás udělají silného člověka a život si pro vás připraví i další klacky, které vám bude házet pod nohy, otázka je, už jste se naučili je přeskočit?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 27. září 2017 v 15:03 | Reagovat

Otřesný zážitek. Doufám, že už ses s tím srovnala.

2 Lina Lina | Web | 27. září 2017 v 15:07 | Reagovat

[1]: Je to už téměř 10 let, takže celkem ano. Spíš se občas bojím, když jedu do rodného města za mamkou, abych ho někde nepotkala. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama