Srpen 2017

Mýty a legendy

30. srpna 2017 v 11:08 | Lina |  Nadpřirozeno
Na začátku všeho byl patrně strach. Strach z mrtvých a jejich návratu. Strach z neobvyklých úmrtí. Strach z neobvyklých živých.

Smrt

28. srpna 2017 v 10:23 | Lina |  Magie

Čarodějnice věří, že pokud nás opustí některý blízký člověk nebo domácí mazlíček, zůstává jim schopnost naslouchat vám a být s vámi. To neznamená, že by se sekli a nemohli dál. Je to pouze způsob, jakým Duch umožňuje rozdávat lásku a povzbuzení svým živým bližním, dokud si neuvědomí, že smrt není konečná, ale pouze další zastávka.



Záhadná místa v ČR

25. srpna 2017 v 10:22 | Lina |  Nadpřirozeno

Ostrovská Černá madona (OSTROV NAD OHŘÍ)

Na vršku u kláštera stojí nádherná kaple Panny Marie Einsiedelnské. Socha Panny Marie s dítětem tam trůní uprostřed zlatých oblaků. Její tvář a ruce jsou černé. Žádný div, že tuto jedinečnou sochu obestírá svým pláštěm pověst.
Když byla kaple budována a na vršek musely být vláčeny těžké kameny na sloupy a schody, nabídl se staviteli ku pomoci ďábel, a to za cenu stavitelovy duše. Práce pak pokračovaly velmi rychle, jakoby těžká břemena vynášely neviditelné ruce a brzy stála kaple před očima stavitele v celé kráse.
Když splnil svůj úkol, dostavil se ďábel a žádal svou odměnu. V hrůze a strachu se stavitel utekl k soše Matky Boží a ukryl se za ní. Když chtěl ďábel uchvátit svou oběť, dotkl se milostné sochy a hle! Tvář a ruce Matky Boží i dítěte rázem zčernaly, ďábel však zbělel.
Protože se s bílou tváří nemohl vrátit, nabídl staviteli, že mu ponechá jeho duši, když vrátí Matce Boží bílou barvu, aby opět zčernal. Mistr se pokoušel stále znovu nabílit sochu, ale k ďáblově úleku zůstávala stále černá stejně jako ďáblova tvář bílá. Plný vzteku a hněvu vyběhl ze dveří a vrazil do kaple, aby ji pobořil. Ale jakkoliv ďábel zuřil, dokázal jen to, že se jeho ruka otiskla do kamene a krvácela. Plný zlosti zaryl tvář i ruce do černé hlíny a zmizel. Stavitel byl zachráněn.
Ještě dnes však můžeme spatřit otisk krvavých prstů ďáblovy ruky nad vstupními dveřmi kaple. Svatá Matka Boží je černá a černá zůstane, i kdyby byla tisíckrát přemalována na bílo.

Ďábelské moře

23. srpna 2017 v 10:21 | Lina |  Nadpřirozeno

Proslulý Bermudský trojúhelník není jediným místem na světě, kde se dějí podivné události. Podobným místem je také oblast Pacifiku nedaleko Japonska, přesněji, mezi Iwo Jimem a Marcus Islandem. Dostala výmluvný název - -- Ďábelské moře. Místní rybáři o tomto místě tvrdí, že je osídleno ďábly a zlými duchy, kteří nemilosrdně ničí jejich lodě.


Bermudský trojúhelník

21. srpna 2017 v 10:20 | Lina |  Nadpřirozeno

Od doby, kdy před tisíci lety první mořeplavci napjali plachty svých člunů, se rozsáhlé a nevyzpytatelné plochy oceánů staly zdrojem četných mýtů a záhad, místy zabydlenými podivnými obludami s nevysvětlitelnou mocí. Známé jsou historky o mořských pannách nebo o Krakenovi, sedmdesátimetrové obludě, která ničila lodě a zabíjela námořníky. Novějšího data je špatná pověst tzv. bermudského trojúhelníku. Bermudský trojúhelník, kdo by neznal legendu všech záhadologů, kterou lze najít v oblasti mezi Portorikem, Miami a Bermudským souostrovím. Záhadně zde mizí lodi, letadla jejich posádky. Alespoň to tvrdí milovníci záhad. Někteří jsou dokonce přesvědčeni, že právě tady je jakési loviště, kde vesmířané získávají "vzorky lidské civilizace". Anebo je snad všechno kolem slavné záhady jen docela obyčejný humbuk?
PROČ BERMUDSKÝ A PROČ ZROVNA TROJÚHELNÍK?


Přepravní společnosti

18. srpna 2017 v 15:41 | Lina |  Speciály
Zdravím!
Dnešní speciál bych ráda věnovala přepravním společnostem. V poslední době jsem totiž hodně objednávala z internetu a docela mne překvapil přístup.


Pocity při zjištění, že se vám blízký člověk sebepoškozuje

18. srpna 2017 v 10:19 | Lina |  Deníček Liny

Pocity při zjištění, že se vám blízký člověk sebepoškozuje

31. března 2017 v 19:14 | Lina | Zajímavosti
1. Šok a odmítnutí:
Sebeubližující si lidé často svá zranění skrývají právě z obavy, že vás budou šokovat. Proto se ukrývají do dlouhého oblečení a při "nehodě", kdy je zranění objeveno si vymýšlí nejrůznější záminky. Je to jejich tajný svět, o kterém se většina známých dozvídá náhodou a to více jsou tedy šokováni.
Odmítnutí za šokem následuje. Je to běžný postup, kterým se člověk vyrovnává s věcmi, které jsou pro něj nepochopitelné. Přijmout tento fakt je velmi těžké a proto se může u vás dostavit deprese. Ubližování si ukazuje na emocionální bolest, která se v člověku ukrývá a popření od ostatních může být vyloženo jako popírání problémů, jež člověka trápí. Je tedy velmi důležité si uvědomit realitu a získat na věc náhled. To je pro vás v této situaci jistě velmi obtížné, ale uvědomte si, že poskytnout pomocnou ruku je velmi důležité!
2. Zlost a frustrace:
Velmi běžná reakce na zjištění sebepoškozujícího se chování je hněv a zlost. Prvně jej mohou vyvolávat lži, které "podivné" chování doprovázejí. Tyto lži narušují přátelské vztahy mezi vámi a vašim blízkým a zákonitě vás zlobí. Rovněž je frustrující vidět, že se sám trýzní a nevědět, jak vlastně pomoci. Není důležité, jak moc se Vám nelíbí, co "sebeubližovatel" dělá, ani jak moc se ho snažíte kontrolovat, jednoduše toto ovlivnit nemůžete. I tato bezmoc ve vás může vyvolávat vztek. Je ale nutno uvědomit si,že sbezraňování je odlišné od běžného chování tím, že je důsledkem psychického trápení a váš hněv zde skutečně nepomůže.
3. Empatie a soucit:
Porozumění tomu, jak moc tito lidé trpí je dobré, ale ne bez výhrad. Dokážete sice pro ně mnoho udělat, pochopit jejich problémy, zároveň se ale sami můžete propadat do hlubin deprese. Empatie vám umožní vstoupit do vnitřního světa druhého a orientovat se v jeho situaci. Často můžete pocítit soucit a pokud vidíte, že sebepoškozování pokračuje, vyvolá to ve vás smutek. Zatímco empatie je mechanismem pomocným, u soucitu je tomu naopak, staví tyto lidi do podružné pozice a na jejich chování pohlíží negativně. Je třeba si uvědomit, že "sebezraňovatelé" jej naopak vnímají jako pozitivní pomoc v náročných situacích! Nezapomínejte na to!
4. Pocity viny:
Sebeničení vašich blízkých ve vás může vyvolávat pocity viny, že jste nebyli a nejste dobrými rodiči, partnery, kamarády. Máte pocit, že jste jim nedali dost lásky, péče, podpory a náklonnosti, vyčítáte si, že jste nebyli v potřebný čas na správném místě či že jste dostatečně nenaslouchali. Toto ale není nutné, protože každý člověk má právo volby mechanismu, jak bude řešit své problémy a navíc místo výčitek je účinnější zeptat se, jak můžete pomoci a dát najevo, že za svým blízkým stojíte!
Myšlenky, které se u vás mohou vyskytnout:
  • "Je to moje chyba"
  • "Je to blázen"
  • "Dělá to proto, aby mnou manipuloval"
  • "Musím to dát do pořádku"
  • "To mění celý náš vztah"
  • "Je jiný než jsem myslel"
  • "Chce mě trápit"
  • "Je to masochista"
Tyto věty vás jistě napadají, nejsou však pravdivé a pro sebepoškozujícího bolestné. Zkuste se jich vyvarovat.
Co dělat a co nedělat:
URČITĚ ANO
Mluvte o sebeubližování - ignorováním problému nic nevyřešíte, mějte na paměti, že "sebepoškozovatelé" se často stydí o problému hovořit, je to pro ně tabu. Přistupujte k nim s ohledem a trpělivostí, mluvte klidně, nic nevyčítejte, zajímejte se. Jde o první krok k pomoci. Samozřejmě budete rozpačití z toho, co říci a neublížit, zde jsou příklady vhodných otázek:
  • Zajímalo by mě, jak dlouho si ubližuješ?
  • Mohl bys mi říci, proč si ubližuješ?
  • Jakým způsobem?
  • Co myslíš, kdy a kde se nejčastěji zraníš?
  • Jak často si způsobuješ bolest?
  • Jak jsi k sebepoškozování přišel?
  • Není ti nepříjemné o tom se mnou mluvit?
  • Chtěl byses sebeubližování zbavit?
  • Jak ti mohu pomoci?
URČITĚ NE
Neklaďte otázky, pokud o tom váš blízký nechce hovořit, to by vedlo k odcizení a nemuselo by se vám již podařit navodit vztah důvěry. Nebuďte mu stále v patách, tento člověk potřebuje hodně soukromí, nekritizujte jej, nezvyšujte hlas, zcela se vyvarujte citového vydírání a zákazů! Velmi nevhodné je zesměšňování, podceňování, ale i přílišné zveličování problému.
Nabídněte pomoc:
Nabídnout pomoc je pro vás jistě těžké, ale sebeubližující si má stejný problém, neví jak o pomoc požádat, nebojte se tedy zeptat, co pro něj můžete udělat. Poohlédněte se po možnostech profesionální péče, poraďte se s přáteli, čtěte literaturu, hledejte na internetu, seznamte se s touto problematikou do hloubky. Pak platí jen jedno pravidlo: NEODSUZUJI, ROZUMÍM, POMÁHÁM.